Vyznání nejistého chodce

Skrze životní příběh Kamila Korejse bilancuje autor vlastní život, teologická studia, hledání víry i umělecké zápasy. Těžiště situuje do let šedesátých a na počátek sedmdesátých. Demaskuje klišé o době, církvi i víře. Opakovaně se vrací k otázce, co je nejhlubším zdrojem křesťanského poselství, a na sobě i svém okolí sleduje, jak to dopadá, když se ryzí obsahy křesťanské víry potkávají s rutinou církevního provozu přizpůsobeného společenským poměrům. …Skáčeme, můj zralý duchu, šašku zasloužilý, podle provázků vlastního zatahání svých nožiček a ručiček, nevážné samoloutky těchto milých blázinců. „Na věčné časy!“ Kdo tohle denně slýchal, nezbavil se už nikdy absurdních říkadel a obrázků, kterýmžto obojím se hemžily sešity mého mládí, předložené jednou na požádání profesorskému sboru, by zazněl šeptaný ortel: „Kamil Korejs na teologii nepatří.“ A přesto jsem tam „držel, jako zub ve psí držce,“ provokoval, maloval, skládal zkoušky, prospíval, utíkal, bloudil i „chodil (koneckonců) po cestě přímé.“

288 str., 14 × 19 cm, váz., kresby a grafiky autora z let studijních i pozdějších ISBN 978-80-86211-89-3

Máte-li zájem o exemplář podepsaný autorem, uveďte to do poznámky k objednávce, zašleme.